Změny a trendy v rozmístění obyvatelstva (2)

Datum: 8. 12. 2009, zdroj: OF 4/2009,
rubrika: Bydlení

V minulém čísle bylo poukázáno na změny podílu krajů na obyvatelstvu – zejména snižování podílu moravských krajů a růst podílu českých krajů, zejména výrazný růst Středočeského kraje. Nejvýraznější změnou v rozmístění obyvatelstva po roce 1990 je však obrácení vztahu mezi městem a venkovem. Zvyšování počtu obyvatel měst a úbytek lidí na venkově je hlavním rysem urbanizace. Druhým jejím významným rysem je šíření městského způsobu života do okolí. Připomeňme si graf z minulého čísla – od šedesátých let až do roku 1995 je zřejmý nárůst obyvatel ve městech a úbytek obyvatel v ostatních obcích. V období 1995–2008 je tendence opačná – ostatní obce jako celek mají výrazný nárůst a všechny skupiny měst vykazují úbytek obyvatel.
V dnešním dokončení této problematiky upozorníme na vývoj počtu obyvatel z hlediska vnitřní diferenciace uvnitř velikostních kategorií obcí, kde sehrává velkou roli poloha dané obce. Zároveň ukážeme vliv urbanizace a suburbanizace na otázku vymezení venkovského prostoru a intenzitu bytové výstavby a vývoj počtu obyvatel jako charakteristické znaky suburbanizace.

Diferenciace uvnitř kategorií obcí

Obvyklým statistickým hodnocením nějakého územně diferencovaného jevu je seskupení obcí do velikostních kategorií (většinou 0–200–500–1000–2000–5000–10 000–20 000–50 000–100 000 a více). Zajímavým důsledkem výše zmíněných trendů (zejména velké absolutní přírůstky a obrácený vztah měst a venkova) je skutečnost, že toto hodnocení naprosto nefunguje. Např. za rok 2007 měly skupiny obcí ve všech uvedených kategoriích absolutní nárůsty počtu obyvatel, přičemž z celkového počtu 6249 obcí měly přírůstek počtu obyvatel pouze dvě třetiny obcí, kdežto jedna třetina měla úbytek.
Vysvětlení je v tom, že uvnitř každé velikostní kategorie se nachází obce jak úbytkové, tak přírůstkové, přičemž při růstu obyvatel ČR je těch přírůstkových více.
V kategorii stotisícových měst ubývá počet obyvatel Ostravy, kdežto přibývá u ostatních měst, v kategoriích nejmenších obcí jsou jednak rostoucí obce v suburbánním území, jednak úbytkové obce v periferních územích.
Znamená to, že pro rozvoj a diferenciaci sídel má stále větší význam poloha.

Graf 1: Vymezení venkovského prostoru

Urbanizované prostory a jejich jádrová města (území) vymezená v rámci Zásad prostorového uspořádání (Terplan 1992)

Mapový podklad: © ČÚZK 2003, z podkladů ČSÚ zpracoval ÚRS Praha, a. s.

Urbanizace a suburbanizace

Jak již bylo zmíněno, urbanizace má dvě základní stránky, jednak je to koncentrace obyvatel do měst, za druhé je to šíření městského stylu života na venkov. Z tohoto hlediska představuje suburbanizované území část venkova s městským stylem života v zázemí měst. Suburbanizované území by mělo být tedy zřejmě jednak součástí urbanizovaných (městských) území nebo prostorů, jednak by mělo být vymezeno jako speciální typ venkova (příměstský venkov). Proto jsou zde uvedeny pouze dva kartogramy, které zařazují suburbanizaci do širších souvislostí. První z nich ukazuje městské a venkovské prostory jakožto urbanizované prostory a území mimo ně. Vymezení z roku 1992 v rámci Zásad prostorového uspořádání (Terplan 1992) obsahuje urbanizované prostory členěné na jádrová města, další významná města a ostatní obce. Suburbanizované území by patřilo do plochy těchto ostatních obcí urbanizovaného prostoru, i když by dnes zřejmě mohlo být vymezeno v jiném rozsahu.
Druhý kartogram byl vytvořen v roce 2005 pro potřeby programu na podporu rozvoje zemědělství a venkova. Zde je uváděn proto, že obsahuje prostorovou představu o členění venkova na příměstský, mezilehlý a periferní. Suburbanizace probíhá v příměstském venkově.

Graf 2: Typologie prostorů pro klasifikaci venkovských obcí

Mapový podklad: © ČÚZK 2003, z podkladů ČSÚ zpracoval ÚRS Praha, a. s.

Vymezení suburbanizovaných území

V současnosti neexistuje přesné vymezení suburbanizovaných území. Pro určitou kvantifikaci je zcela legitimní používat např. bilanční vymezení, kde v případě Prahy a Brna jsou použity příměstské okresy nebo příměstské správní obvody ORP, u ostatních krajských případně dalších měst jsou použity okresy nebo správní obvody ORP bez krajského města. Pro konkrétní vymezení by však bylo třeba pracovat s vymezením jednotlivých obcí (možná i katastrálních území). Problémem je ovšem nespojitost takového území, spornost začlenění některých obcí a hlavně zjevná neukončenost tohoto procesu. Proto jsou na závěr uvedeny dva kartogramy, zobrazující dvě nejdůležitější kritéria, která výmluvně ukazují přibližný rozsah suburbanizovaného území v okolí největších měst.
Hlavním projevem suburbanizace je nová výstavba většího rozsahu ve venkovských obcích. Tu lze velmi dobře dokumentovat kartogramem Intenzita bytové výstavby (počet dokončených bytů na 1000 obyvatel středního stavu průměrně ročně) za období od roku 1997–2008. Následující kartogram zcela zřetelně ukazuje dva typy území s vysokou intenzitou bytové výstavby: jednak suburbánní území, jednak horské obce se spekulativní výstavbou bytových domů – apartmánů. V případě suburbánních území je možno dobře porovnávat rozsah a souvislost těchto území hlavně u Prahy, Brna a pak v menší míře u většiny ostatních krajských měst.
Druhou základní charakteristikou, kterou lze sledovat v každoročním vývoji, je vývoj počtu obyvatel v letech 1991–2008. Také zde platí, že ne všechny obce s přírůstky obyvatel leží v suburbánním území, zejména obce v severních, západních a částečně v jižních Čechách. To opět souvisí se širšími změnami v rozmístění obyvatelstva, kde suburbanizace je jeden z více trendů, dalšími jsou zejména poloha vůči západním zemím.
Oba kartogramy zahrnují údaje za rok 2008. Z extrémních případů nejvyšší intenzity bytové výstavby (Květnice u Prahy) a vývoje obyvatel (Němčice u Pardubic) se ukazuje, že suburbanizační proces stále pokračuje.
Při pohledu na oba kartogramy je zřejmé, že rozmístění obou jevů se liší i v jiných územích nežli dříve uvedené horské obce a obce v západní části státu. Patrný je zejména velký rozdíl v přírůstcích obyvatel a současně velmi nízká intenzita bytové výstavby v obcích na pomezí středních a severních Čech. Lze předpokládat, že toto území se v minulosti vylidňovalo ve prospěch Prahy a severočeských měst, lidé se však svých původních obydlí nezbavovali, využívali je jako chalupy a nyní se tam vracejí, což je umožněno velmi dobrou dopravní polohou tohoto území.

Graf 3: Intenzita bytové výstavby 1997–2008 podle obcí ve správních obvodech ORP

Počet dokončených bytů 1997–2008 na 1000 obyvatel středního stavu průměrně ročně

Mapový podklad: © ČÚZK, ČSÚ, zpracoval ÚRS Praha, a. s.

RNDr. Jan Müller, ÚRS Praha, a. s.